VELKÝ ŠVÝCARSKÝ SALAŠNICKÝ PES -  povaha

Je to silný, pohyblivý pes, nenáročný na péči, který může být celoročně venku. Je velmi učenlivý, inteligentní a klidný. Velmi dobře se snáší s ostatními zvířaty, málo štěká, ale přesto jeho hluboký hlas dokáže nevítaného návštěvníka zastavit před vraty. Je oddaný své rodině a velice citlivý na křik a hrubé zacházení. Je dobrým kamarádem k dětem a je jejich ochráncem. Potřebuje být neustále v kontaktu se svým pánem, není ale vtíravý, stačí mu být v jeho blízkosti.

Pes má rád nějaké zaměstnání, např. hlídání domu, výcvik poslušnosti, stopování a pod. Velmi důležité je naučit psa chovat se v různém prostředí, abyste předešli problémům. Vždyť udržet na vodítku 60-ti kg zvíře, které si postaví hlavu, je leckdy nad lidské síly. Důsledná výchova štěněte Vám pomůže k důvěře, poslušnosti a toleranci u dospělého psa. Pak nebude psovi vadit na výstavě ukázat zuby nebo si nechat změřit výšku v kohoutku. Přeji Vám hodně štěstí na této společné cestě.....

Historie stanice

Majiteli pejsků jsme se stali již poměrně dávno. Začalo to tím, že jsme si od chovatelky německých ovčáků vzali v té době nadpočetné štěně, aby ho nemuseli uspat a tím jsme fenulce - Ketynce - zachránili život. Měla se u nás moc dobře a porodila nám 6 krásných zdravých štěňat. Všechna se dostala k dobrým majitelům a svůj psí život si prožila  většina na venkově na zahradách.

Když nám Ketyna odešla, dostala jsem od svého manžela štěně yorkshire terriera - pejska Bodie z Todeňské hory, kterého jsme si domů přivezli v jeho 4 měsících a máme ho dodnes. Je mu již 14 let. Přesto, že pejsek má rodokmen, nikdy jsme s ním na výstavě nebyli i když by zaručeně vyhrál, protože je prostě nádherný. Aby mu nebylo smutno, pořídili jsme mu kamarádku Bianku, se kterou měl i rodinu. Oba dva si v plném zdraví užívají u nás zasloužený psí důchod.

S chovatelstvím jsme začali až když jsme si pořídili fenku leonbergera Bee z Plaského údolí. S kamarádem, který měl sestru Bee Beatku jsme začali jezdit na výstavy a naše feny se vzájemně střídaly o první a druhé místo. Popravdě musím přiznat, že Beatka měla o pár vítězství víc. Když nastal čas, vybrali jsme naší Bee krásného nápadníka, ale štěňátek jsme se nedočkali. Bohužel jsme o Bee v jejích 3 letech přišlï.

A pak přišla ONA - naše AIRIN od Bludičky. Manžel ji viděl na fotografii na inzerátu, jeli jsme se společně na slečnu podívat a už to bylo jasné - byla naše!!!  Byly jí 4 měsíce a i přes vyšší cenu jsme si Airinku hned odvezli a je dalším členem naší rodiny. Začali jsme jezdit na výstavy již jako dorostenci a mezi svými vrstevnicemi vypadala Airin jako dospělá fena. Na první klubové výstavě v Záryb. Lhotě 12.5.2007 zístkala 1. místo v dorostu. A další výstavní úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat. Teď se Airinka plně věnuje mateřství, ale od léta, až bude zase v kondici, určitě na nějakou výstavu zase vyrazíme.